Jdi na obsah Jdi na menu

Svést boha a zabránit invazi

24. 12. 2013

  

 

Svést boha a zabránit invazi

 

"Jsem bůh,"

"Nikdy jsem netvrdil, že ne."

"Víš, že vás mohu porazit. Mám armádu!"

"Hm a my Hulka."

"Ovládnu svět."

"To sotva, drink?"

"To je whisky?"

"Pravá žitná."

"Nechápu, jak to můžete pít."

"Nechutná? Tahle láhev má deset let."

"Což ji nestaví mezi ty nejhorší, že?"

"Rozhodně ne... Kdybys ty strávil deset let tady, tak taky nebudeš úplně nejhorší," ušklíbl se Tony protřele a nalil si další skleničku.

"Tak mi nalej, možná to bude lepší než to co mají na velvyslanectví."

"Chceš konverzovat? Měl jsem dojem, že hodláš zničit svět. Nebo aspoň ty potvory venku hodlají... Mýlím se?"

"Ne, ale na druhé straně… pak to bude nuda."

"Pronesl naprosto šílený cvok, který mi na střechu nainstaloval časoprostorovou bránu. Oukej, beru na vědomí."

"Já nejsem cvok."

"Vůbec. Na, vem si sklenku."

"Díky."

"Samozřejmě, že jsi cvok. Hodláš se postavit nám, totiž Avengers... No zkrátka, hodláš udělat strašlivou hovadinu. A chceš mi tvrdit, že nejsi cvok? To je to samé, jako kdybys tvrdil, že tě přitahuju."

"Jistě že mě nepřitahuješ. To by byla stejná blbost, jako kdybys řekl, že jsem spal s Thorem."

"A nespal?"

"Ne!"

"Vážně ne? Prohlásil, že jsi adoptovaný..." Tony se ušklíbl a obrátil do sebe panáka. Musí ho vyvést z konceptu a zatím se mu to podle všeho dařilo.

"Byla nuda, ale najdi mi důvod, proč bych to dělal?" Loki zamrkal, nějak mu ta whisky stoupala do hlavy.

"Je to sexy silák, ne?" Tony povytáhl obočí. Dařilo se mu ho zabavit, bezva!

"Sexy idiot, když už."

"Ale je sexy, ne?" Zářivě se na něj usmál a neváhal mu znovu dolít.

Loki se chvilku zamýšlel, nebo to tak dělal.

"Ne, moc ne."

"Já jsem slyšel, sexy idiot," odtušil Tony. A pomyslel si, že za tohle by měl dostat metál. Venku zuří boj o záchranu země před šmejdem z vesmíru, zatímco on si tady s jedním z nich povídá. Ok, svět je vážně bláznivé místo k žití.

"No, holky na něj vždycky braly."

"Jen holky?"

"I kluci, jestli to chceš vědět. Copak? Líbí se ti?"

"Žárlíš na něj?" odpálkoval ho Tony a znovu mu dolil. Loki do sebe tu režnou obracel jako na běžícím pásu. A červenal se.

"Tak?"

"Trochu," uznal po chvíli a několika sklenkách whisky. Pravdou bylo, že nikdy moc neuměl pít,a le raději to nikomu neříkal.

"Aha, takže jsi úplně bez sebe, když řeknu, že je to sexy silák... Je to sexy silák," provokoval Tony.

Loki se na něj trochu vražedně zadíval.

"Ne."

"Ne?"

"Ne! Já jsem chytřejší."

"Ne o moc, promiň... Na využití Teseraktu musíš bratrovi unášet jeho přátele a navíc je ani nedokážeš přesvědčit, aby za tebou šli z vlastní vůle, ale pomáháš si tou směšnou tyčkou."

Loki zaskřípal zuby.

"Zahráváš si!"

"Jo, jsem už prostě takový. Ovšem pravdou je, že ty to všechno děláš jen proto, že tvůj bratr je ten sexy silák a ty ta podvyživená sušinka, co musí vypadat jako muflon, aby si dodala odvahy."

"Viděl‘s někdy muflona? Ty rohy mají být z kozorožce! Plést si muflona s kozorožcem! Američan, že?!"

"Ne, chyba ve výpočtu, budoucí vládce světa. Měl sis zvolit něco, v čem budeš vypadat... méně k smíchu, promiň."

"Asi jako ty?"

"Nehraju si na zachránce světa, a když to sundám, jsem sexy, nebo tak aspoň většině lidí připadám. Kromě toho, aspoň nevypadám jako muflon, ale jen jako robot. To je plus."

"Hm..."

"Co hm? Už je nebudeš nosit?"

"A co bych z toho měl?"

"Vím já? Zatím jsi z toho měl akorát to, že se všichni snažili nevyprsknout smíchem."

Loki vztekle natáhl ruku, jak chtěl praštit sklenkou, ale pak si to rozmyslel. On se uměl ovládat. On ano!

"Skvělé, přijdu si promluvit, čekají mě urážky."

"Chceš zničit Zemi, kterou mám celkem rád, co jsi čekal?"

"Možná ji nezničím."

"Jistě, zabráníme ti v tom."

"Silou?"

"Jak jinak. A lstí."

"Jinou cestu neznáš?"

"Máš nějaké návrhy?" Tony naklonil hlavu a podíval se na něj. Vypadal... velmi neodolatelně.

"Ty nic nenavrhneš? Předpokládal jsem, že třeba na něco přijdeš."

"No, pokusil jsem se tě opít, očividně to příliš nezabralo. Pokusil jsem se tě umluvit, prohlásil jsi, že apelovat na tvou lidskost nemá smysl. Pokusil ses mě ovládnout, nemělo to účinek. Takže zbývá poslední, mám se pokusit tě svádět?"

"Myslíš, že o tebe stojím?"

"Mám to zkoušet?"

"Zkoušej si, co chceš, já nejsem člověk!"

"Tím to bude zajímavější," pronesl Tony poněkud samolibě a odložil sklenku. "Víš, že na mě ta tvoje hůlka nefunguje, že ano?" Přešel k němu. A nahnul se, velice, velice blízko. Jeho dech byl cítit žitnou a ta vůně se mísila s drahou kolínskou. Velmi drahou, to Loki poznal takřka okamžitě, ale ani to mu nezabránilo se víc nadechnout. Iracionálně ho cítit chtěl.

"Podle všeho i Asgarďané podléhají...," zašeptal Tony se rty blízko jeho tváře. Odebral mu sklenku, byla jistojistě z hříšně drahého skla. Potom mu odebral i žezlo, upustil ho na podlahu. "Mám pravdu?"

"Ne!" zavrtěl hlavou Loki, ale popravdě, tohle bylo na to, nač celou tu dobu asi podvědomě čekal. Jeho tělo cítilo teď vše a toužilo po doteku. Polibku. Pohlazení....

Tony Stark, playboy, filozof, génius a filantrop. Nebo tak nějak. Nahnul se. A potom ho políbil. Bez všech servítků, bez opatrného okolkování, políbil ho hladově a divoce.

Loki ho chtěl odstrčit, ale Tony ho objal a on najednou zjistil, že jeho polibek stejně zběsile opětuje. Líbal se se svým nepřítelem a cítil se jak dlouho, velmi dlouho ne.

Protože Tony jednoduše oznámil, že si chce něco vzít. A potom si to vzal. Nic mezi tím, nic potom. Žádné zdržování. Jednoduše, tvrdě. Starkovi bylo úplně jedno, že je bůh a mohl by ho (možná) rozmáčknout jednou rukou. Místo toho ho líbal. A zatraceně dobře.

Měl v tom taky zatraceně dlouhou praxi a z toho jak se Loki choval, usoudil, že ten tu praxi,  na boha, zas tak velkou nemá. Loki,…usmál se, že by skutečně stačilo pár polibků, aby si boha omotal kolem prstu? Aby mu podlehl? Zatím to vypadalo, že když se bude snažit, nic mu nemůže zabránit si ho vzít hned a tady.

Ovšem proč to nezkusit, s bohem si člověk neužije každý den. A jakkoliv byl Tony Stark filantrop, byl taky pořádný sobec, někdy. Jako třeba zrovna teď, kdy vyzkoušel, zda jsou jeho propočty ohledně tohohle mimozemského vyžlete správné.

Zatím se mu to dařilo, dostal ho k pohovce a když se na ni usadil i sním poslechl ho a sklouzl k němu. Přitom se nepřestávali líbat a Stark se poprvé pokusil se mu dostat pod jeho zbroj

Šlo to překvapivě snadno, protože Loki se nejenže nebránil, on se i aktivně podílel na svém svléknutí. Stark si pomyslel cosi o tom, že jestli stačilo se s ním vyspat, mohli si ušetřit kupu problémů, ale mlčel. Nebylo to nepříjemné, koneckonců.

Konečně se mu dostal na tělo. Pod tuniku a Loki tiše zasténal. Ne, nebylo proč se bránit. Chtěl ho. Chtěl se k němu přivinout a cítit zas něčí srdce na tom svém. Najednou mu byla ukradená invaze..chtěl toho muže před sebou. A chtěl ho hned!

"Takže mám pravdu?" zamumlal mu Stark do ucha a dostával ho z posledních kousků oblečení a nechával se sám svlékat.

"V-v če-m?" zeptal se Loki zadýchaně.

"Tak nějak ve všem." Kousl ho do krku a potom ho na to samé místo políbil.

"Přibliž v čem..."

"To není podstatné,"usmál se Stark. V duchu mu však blesklo, že pokud je to tak, jak si myslí, právě odvrátil zničení Země. A to docela příjemnou cestou.

"Tak v čem?"

Stark se usmál a pak toho zvědavého boha políbil tak, aby přestal myslet. Nebo spíš...začal ale jinou částí těla.

Vzápětí byl překvapivou silou, kterou by rozhodně v takovém tintíku nehledal ani omylem, povalen na záda a zvědavé ruce se rozhodly prozkoumat jeho tělo. A to, že byly poměrně nezkušené, vynahrazovaly dychtivostí.

Loki ho zkoumal se zvídavostí vědce a pak se nad ním sklonil a políbil ho na tvář. Usta..krk, bradavky...

"Jsi pěkný."

"Vím, ale děkuju za poklonu," odpověděl a přivřel oči, aby si to mohl vychutnat do dna. A snad aby neviděl ten pohled, který vrhne na jeho magnet, co ho drží naživu.

Zvědavě se ho dotknul a pak jen olízl tkáň blízko něj. Usmál se. A pak se nechal zas povalit dolů.

"Ty to vážně chceš, co?" usmál se na něj Stark a zvědavě přimhouřil oči jako kočka. Sice to bylo božské, mimozemské vyžle, ale jinak docela k světu a rozhodně byl velmi, velmi snaživý.

Loki trochu sklonil oči, ale pak se na něj vyzývavě zadíval. Doufal, že teď Stark necukne. Teď ne!

Dvě teplé ruce mu přejely po zádech, stiskly jeho zadek, zaklesly se na stehnech a posunuly ho výš.

"A co se taky trochu snažit?" napověděl mu Stark po chvilce, kdy ho jen hladil a pozoroval, jak se pod jeho doteky kroutí.

"Snažit se?"

"Ano,"usmál se.

Usmál se, políbil ho a přitáhl k sobě blíž a pak ho začal hladit a laskat, jak jen dokázal.

A Tony ho ochotně naváděl, kam má sáhnout, kde ho má pohladit a byl velmi nadšen, když to Loki plnil. Sice trochu neohrabaně, ale to vzal čert.

Loki se usmál. Jenže pak..pak stejně cítil, že ho chce..a pořád víc. Potřebuje ho.

"Prosím."

Stark se zvedl a posunul si ho blíž k sobě. Loki oproti němu vypadal strašlivě bledý, ale překvapivě hřál.

"Něco se ti nelíbí?" Vydal se na prozkoumávání jeho klíčních kostí a ramen.

"Mám dojem, že to prozahuješ."

"To s tím budeš muset něco udělat...," usmál se Tony, zatímco ho hladil a vzrušoval a tvářil se přitom, že vůbec, ale vůbec nic nedělá.

Loki dýchal přerývavě. Myslí mu proudilo spoustu věcí  některé od jeho ..nadřízeného. Měl z něj strach. Šílený strach. Ale Tony ho od těch zlých myšlenek rychle odvedl..a on mu byl za to nebetyčně vděčný.

V tu chvíli Starka přestalo bavit tohle mírné okolkování, sevřel mu ruce za zády a přitiskl si ho k sobě.

"Nemysli," přikázal mu, jakoby snad viděl do jeho hlavy a poznal, co se v ní odehrává. Bylo to zase ono tvrdé, nekompromisní a neposkytující žádný prostor pro reakci. Jakoukoliv.

"Chceš pomilovat?""

"Ano. Prosím."

Usmál se a druhou rukou sáhl za sebe.

Čekal na něj..na to jak ho pohladil po noze a sklouzl někam do jeho klína. Pak vydechl.když se ho dotkl..tam.

„Chceš pomilovat?“ zeptal se znovu Tony, políbil ho a vklouzl do něj.

"Ne, jen jsem se zastavil na mizernou whisky,"odsekl Loki a pak se proti němu prohnul.. "Dělej!"

Přitiskl ho na sebe, nechal ho, ať se o něj opře a pomalu pracoval na tom, aby se mu to opravdu líbilo. Mezitím ho líbal do vlasů, na čelo, tváře i krk a poslouchal, jak mu tiše vzdychá do ucha.

Loki tiše zavzdychal, když ho pohladil a prohnul se, když zcela náhodou objevil tajné místo na krku, kde byl velice citlivý. Tony se usmál a znova ho tam políbil a pak kousnul. Loki vyjekl.

"Šššt," zabrumlal mu konejšivě do ucha, ale dělal, co mohl, aby ho naopak co nejvíc vyvedl z konceptu. A přemýšlel, kam dal ochranu. Loki pod ním vzdychal a svíjel se s každým dalším dotekem, což ho jen utvrdilo v přesvědčení, že Asgarďané jsou přinejmenším v jistých ohledech stavění stejně jako lidé. Plus.

Chvilku přemýšlel i o pohlavních nemocech, zvlášť, když došel k tomu, že neví kam dal kondomy, ale pak to hodil za hlavu. Lublikant to bylo teď taky důležité. A když už byl u toho přemýšlení, co na to Thor, že mu ojede bratra.

Protože myšlenka na to, že by ho teď nechal být, jen ho zneškodnil, se jevila jako naprostá ztráta soudnosti. Musel úplně poopravit svůj názor, že ač je to mimozemské vyžle, tak je zatraceně přitažlivý a nechat takovouhle šanci nevyužitou bylo šílené. I kdyby se potom měl seznámit s Thorovým kladivem ještě blížeji.

Nakonec si vzpomněl, kde má krém i kde by mohli být ty ochrany...políbil Lokiho, vyvlékl se mu. Doběhl pro ně a pak prsty namočený i do krému do něj vklouznul.

Loki zasténal

Aneb jak ovládnout boha, snadno a rychle. Manuál sepsal Tony Stark.

Slabě se ušklíbl a rozhodl se ho trochu potrápit. Ono už teď stejně na čase nezáleželo. Vsunul mu čtvereček s ochranou do roztřesených prstů.

Loki se zamračil.

Co to je?"

"Nevíš?"

"Ne."

"Tedy jsi bůh a nevíš co je ochrana?"

"Ochrana?"

"Kondom, šprcka.... éééé," Tony se zatvářil, když Loki nejevil ani náznak pochopení. "Ty vážně nevíš, nač to je?" Starkova fantazie génia naprosto selhávala. Tohle byla základní pomůcka k životu!

"Ne." Loki se zatvářil upjatě. "ale z tvého pohledu cítím, že to bude něco spojeného se sexem."

"A jak vznikají děti, víš?" Tony se narovnal, takže na něj shlížel z výšky, a i když se mu ten pohled velice zamlouval, měl co dělat, aby se nezačal smát.

"Jistě, tedy pokud počítáš děti lidí. U bohů je to podobné, i když komplikovanější."

"Fajn, tak si přečti návod, pane bože," kašpárkoval Tony a snažil se ukočírovat pobavení.

"Přečíst návod?" Loki vytáhl návod k krabičky, a začal číst a postupně rudnout v obličeji. To Starka pobavilo.

Ale evidentně se mu to líbilo, protože začal dýchat ještě rychleji.

"JE to poslední krok a potom zjistíš, jak jsem šikovnej," popíchl ho Stark trochu a zamával mu před očima dalším čtverečkem.

"Co je zas tohle?"

"No to je ta věcička, se kterou máš postupovat podle toho návodu," objasnil mu Tony a zlehka ho pohladil po hrudi.

"Aha, takže pokud tomu lépe rozumím, tohle"ukázal na čtvereček ti mám nasadit na penis a pak teprve budeme pokračovat."

"Ano."

"Fajn." Loki zuby roztrhl bal, vytáhl prezervativ, A pak ho za Tonyho asistence Starkovi konečně nasadil.

"Mě by vážně jen zajímalo...," začal Tony potom, ale nedostal příležitost pokračovat. Loki si přál být pomilován a své přání neváhal dát najevo. Přitáhl si ho blíž a než mohl Stark doříct, co by ho vlastně zajímalo, hladově ho políbil.

"Mhmmm...," ozvalo se spokojené zabručení.

Loki se ušklíbl, tak ukecaný byl na Asgardu leda Thor…no  tady Stark...vyšlo to skoro na stejno. A i když by ta myšlenka byla zajímavá, odmítl se jí zabývat.

A potom už se jí ani zabývat nemohl, i kdyby stokrát chtěl. Protože Tony mu předvedl, že na Zemi se nemusí jen bojovat

Loki pod jeho tělem sténal a chvěl se...lapal po dechu a držel se ho aby alespoň získalnějakou oporu, když ho tělo odmítalo poslouchat.

"Tony!"

"Bolí?" zamumlal mu Stark to do ucha a překvapivě něžně ho políbil na tvář.

"Ne..jen..."

"Ano?"

"Trochu."

"To přejde...," políbil ho ještě jednou. Loki ho objal kolem krku a přiměl ho, aby mu dal polibek na ústa. Hluboký.

Potřeboval cítit! S hrůzou si uvědomil, že se bolesti bojí. Zažil ji už tolik, že ani nechtěl zažít víc. Měl strach. Strašný strach. Tony ho hladil po tváři a on si uvědomil, že mu zatíná prsty do zad.

A Starkovy hřejivé ruce pomalu sklouzly z jeho tváře dolů na ramena, konejšivě ho hladily, něžně ho líbal na ústa, tváře, polibky mu zavřel i oči...

Loki sklonil hlavu a pak prudce vydechl. Bylo to krásné. Nejlepší co kdy zažil.

Bolest pominula, ona tam snad ani nikdy nebyla. Byl jen Stark a jeho vůně, dotyky, polibky... Všechno, co teď útočilo na jeho smysly.

Zahltilo mu to smysly a pak ho to poslalo přes duhu a dál...do ráje, který znal jen z místních bájí, ale nikdy neprožil

Chtěl být pomilován a teď byl pomilován a s takovou náruživostí, vášní a chtivostí, že mu to vzalo všechen vítr z plachet. Tony pečlivě dokonával to, co započala jeho whiska... A Loki se nemohl rozhodnout, co je lepší.

Jen věděl, že se absolutně ztratil někde v mlze a že tohle je krásné.

"Starku!"

Tony mu něco říkal, moc smyslu to jeho obluzenému vědomí nedávalo, ale určitě to bylo krásné a navíc ten hlas! Ten hlas!

Nakonec zůstal ležet s Tonym na sobě.

Tony ležel na něm a podle všeho se mu to velmi líbilo. Loki tiše a trhavě oddechoval. Pořád se z toho nedokázal vzpamatovat, ale cítil se skvěle. Dokonce se přistihl, že se usmívá

Tony měl hlavu opřenou o jeho hrudník a zavřené oči. Oddechoval klidně, ale nespal. Jen si užíval té bezprostřední blízkosti a příjemné malátnosti, která provází tuhle nadmíru příjemnou lidskou činnost. Ještě by Loki mohl odvolat ty šmajdy venku a nebylo by nač si stěžovat.

"Ještě pořád chceš vládnout Zemi?" zamumlal a políbil ho na břicho.

"Nejsem si zcela jist,"zamumlal Loki po chvíli. Nějak se mu teď nechtělo ovládat tyhle lidi Starka. Cítil se tu dobře, ale..., "pokusí se mě zabít. A můžou uspět."

"Kdo?"

"Nepřátelé."

"Jinak řečeno mi říkáš, že bys rád, ale zastavit je teď nedokážeš, ano?" Stark zdvihl hlavu a podíval se mu do očí.

"Říkám, že když je zastavím, mí spojenci mě zabijí."

„Tak to je budeme muset zastavit my, jak jinak…“ povzdechl si Tony, pak se znovu sklonil a náruživě ho políbil. Jen tak, prostě proto, že mu v tuhle chvíli patřil a to se mu velice zamlouvalo. Dokonce tolik, že se mu v hlavě začal rodit neurčitý plán, který hodlal předložit, pokud se naskytne příležitost, řediteli Rudymu.

Sice tušil, že z něj ředitele asi klepne, ale na druhou stranu, proč ne. I když byl Loki bůh velmi proradný, podle všech zkazek dokázal své chyby napravovat se stejnou elegancí jako je páchal. Takže pohladil Lokiho po tváři. Ten se na něj zvědavě zadíval.  Co to? On skutečně není zvyklý, že ho má někdo rád? Na rodinné vztahy by se měl vyptat Thora...i když ten je zahleděný občas sám do sebe.

A do své sličné vědkyně, kterou před svým bratříčkem dokonce neváhal ukrýt...

"Ujasníme si jednu věc," pronesl potom. "Tu bránu zavřeme a ten protivnej hmyz asi Hulk zašlape do země. Je ti srozumitelné, co tě potom čeká? Chtěl jsi vládnout světu."

"Dostanu vyprask. Jako vždy. Možná mě zavřou..v Asgardu...hm...ale pořád je t lepší než..,"

"Než co."

"Než některé jiné alternativy."

"No... Ještě uvidíme. Mě jen zajímalo, jestli víš, co tě čeká. Evidentně víš. Fajn. Takže já si to teď jdu vyřídit se šmejdem z vesmíru, protože mi ničí mrakodrap, takže mi tu budou zase běhat dělníci kvůli opravám a já dělníky nesnáším." Tony se zdvihl. Ještě pořád byl nahý.

"To mám tady čekat, jak to dopadne?"

"Mohl by ses zatím třeba aspoň obléct," utrousil Tony, zatímco posbíral svoje věci a natáhl je na sebe. "A třeba bys nemusel dělat žádné další blbosti."

Loki si povzdechl, a když vstal, podíval se na sebe a pak zavrčel cosi o tom, že je ulepený. Nicméně se oblékl a zadíval se z okna.

"Měl bych ti říct jednu věc."

"Jakou?"

"Když to nezvládnete, pak budu rád, když umřu rychle."

"Máme Hulka," ušklíbl se Tony, už oblečený, a sledoval směr jeho pohledu. "A taky páreček naštvenejch zabijáků, jednoho dokonalého vojáka. No, a samozřejmě mě." Podíval se na něj a s uspokojením zhodnotil, že se Loki ještě pořád trochu červená.

"To mi nepomůže."

"Ale nám jo." Tony po něm naposledy hrábnul, přitáhl si ho k sobě a prudce políbil. Když ho pustil, rozběhl se a skočil dolů.

"Jarvisi, tak to spusť!"

"A pak, že já jsem blázen, "zavrčel si pro sebe Loki.  Ne blázen nebyl ale pořád netušil, zda se opravdu má dát na stranu svého bratra (jakkoliv to znělo utopisticky a šíleně) Jenže když vyšel na balkon...kdo tam stál Thor.

"Ahoj."

"Zastav to běsnění!" požádal ho Thor bez pozdravu a máchl kolem sebe rukou. "Zastav to běsnění, bratře, a můžeme být shovívaví!"

"Myslím, že když něco chceš, bylo by pěkné poprosit, nemyslíš?"

"Proč máš takovou touhu zabíjet? Proč zrovna tady?!" zamračil se Thor. "Proč ničíš zemi, kterou tolik miluji?!"

"Proč jsi vždycky tak patetický? Proč tě nikdy nenapadlo myslet na jiné než na sebe?"

"A proč ty mě tolik nenávidíš?" opáčil Thor.

"Protože jsi mě vždy přehlížel. Nikdy jsem ti nebyl dost dobrý.Jen na to abych byl tvůj stín. Nebo tě tahal z průserů!"

"Vždycky jsi byl můj milovaný bratr! Nikdy jsem nedělal rozdíl, mezi tebou a mnou!"

"Nikdy? Tomu sám nevěříš. Tvůj otec ti řekl, co jsem zač. Pustils mě do nekonečné hlubiny, jak jsem tě měl milovat? Nechal jsi mě na několika výpravách staral ses o druhé, nikdy ne o mě, kterého jsi nazýval bratrem!"

"A proto se mstíš na těch, kteří za nic nemohou?!"

"Tebe to štve..a mě to tím pádem může těšit. Zajímavé, žes na má obvinění nic neřekl takže víš, že mám pravdu."

Thor mlčel.

Venku zuřil boj a Čitóriové byli zcela zaujati honem na lidi, aby si všímali svého vůdce.

"Co když ti pomůžu?" přerušil ticho Loki. "Co mi nabídneš pak?"

"Udělám pro tebe, co budu moci...," podíval se na něj Thor a ustoupil. Nechtěl útočit na vlastního bratra. Chtěl se tomu vyhnout.

"Dáváš mi své slovo?"

"Máš mé slovo," přikývl Thór a nabídl mu ruku.

V tu chvíli Rada rozhodla, že na Manhattan by měla svrhnout atomovou bombu a zničit tak teserakt. A hodlala své rozhodnutí oznámit řediteli Furymu.

 

Loki ji přijal a pak se na něj podíval, tak nějak zvláštně. Trochu se usmíval.

"Mimochodem, nemám rád hmyz. Opravdu ne." s tím se odrazil a skočil na první vzdušný skútr, co kolem něj prolétal. Posádku pozabíjel v okamžiku a nasměroval ho přímo k velké stvůře, která mu blokovala cestu k bráně.

Rada v tu chvíli zbavila ředitele Furyho velení a rozhodla se zničit celý Manhattan, i když se Avengers bili ze všech sil.

Loki málem nevybral zatáčku a jedna z příšer ho srazila v obraně z vznášedla. Cítil, jak letí, když v tom ho něco zachytilo.

Kovová maska IronMana nenesla ani ten nejmenší náznak Starkova sebejistého úsměvu, nenesla totiž žádné rysy, ale stejně skoro vycítil, že se na něj šklebí, tak škodolibě, jako to umí jen on.

Odnesl ho zpátky k StarkToweru a pustil ho na terasu z výšky několika metrů, jakoby mu tím připomínal, na čem se dohodli. Nedělat blbosti, Avengers to zařídí. Nebo tak nějak.

Loki byl v pokušení na něj vypláznout jazyk. Ten blázen nevěděl, s čím si zahrává. Jistě, on je bůh, ale oni mají Hulka a buďme upřímní, ten Lokimu trochu hrůzu naháněl.  

Jenže šmejdu z vesmíru neubývalo. Spíš tak nějak přibývalo, protože Brána byla pořád otevřená a jediný člověk, totiž doktor Selvig, který věděl, jak to celé zastavit, byl momentálně trochu mimo.

A jaderná zbraň na cestě, přestože ředitel Fury udělal, co mohl, aby tomu zabránil. Jenže někdy ani bazuka nestačí.

Do okna StarkToweru se Hulk vyhoupnul zrovna ve chvíli, kdy Fury Avengers ohlásil: Letí k vám atomovka, máte tři minuty.

"To není dobrý nápad. Měl bych jít." oznámil loku Hulkovi, který mu však velkou zelenou paží zahradil průchod.

"Pust mě!"

Zelené monstrum se na něj dívalo skoro s opovržením. Těžko říct, nakolik se v tom těle někde ukrýval Bruce Banner.

"Ok, ty zelená příšero! Já jsem bůh a mám venku práci, tak mě sakra pusť nebo uvidíš.!"

V tu chvíli se Hulk usmál a děsivou rychlostí po něm sáhl.

 Když poprvé dopadl na drahé žulové kachličky, Loki vykřikl. Ale když už to bylo poněkolikáté, neměl ani sílu. To monstrum si s ním pohazovalo jak s hardovou panenkou a když ho pustil na zem...Loki mohl jen trhavě oddechovat. Bolest mu stravovala tělo a nějakou dobu přemýšlel, jestli má šechny kosti alespoň pohromadě, když ne celé. A pak se  ta zelená příšera napřáhla...a pak byla tma.

 

Letí k vám atomovka, máte tři minuty! Tonymu hlas ředitele Furyho bolestně rezonoval lebkou. Měl sto chutí poznamenat něco o tom, jak tušil, že se to podělá.

Místo toho jeho mozek pracoval nezávisle na jeho pocitech.

"Jarvisi, všechnu energii do trysek. Kde ji vypustili?"

"Před mostem, pane."

Otočil se a vyrazil. Nezbývalo mu moc času.

"Starku!" zavolal na něj odkudsi Steve.

"Víš, že se nemusíš vrátit," poznamenal Hawkeye.

"Jo," odpověděl stručně a dál sveřepě mířil k atomové pumě.

Když zamířil k bombě, aby ji chytil bylo mu jasné, že dělá šílenost, ale pokud to neudělá..nechtěl přemýšlet. Jakmile se mu ji díky srovnání rychlosti povedlo chytit, změnil její kurz a zamířil si to k bráně. Stoupal tak vysoko. Tohle dělal naposledy při svých pokusech..a pak prolétl bránou.

"Pane, mám zavolat..."

"Když myslíš," pokrčil rameny. Nebyl si jistý, co by Pepper řekl. Jak by jí v to vůbec vysvětlil. Jestli by něco řekl.

Telefon byl hluchý.

"Hele, Steve, jsi tady poslední gentleman. Dej na ni pozor," zamumlal víceméně mimochodem.

"STARKU!" zařval kdosi v odpověď, ale to už vypadl signál.

Poslední informace byla o tom, že mu selže program a napájení. Byla pravdivá.

To co viděl..bylo..šílené, stejně jako to, když vypustil bombu a viděl jak zasáhla jejich "základnu" a pak ho rázová vlna odhodila  a on padal. Nevěděl, kdy ztratil vědomí, vnímal, jak se brána zavírá a doufal, že pokud t bude konec, tak snad bude až na druhé straně brány, doma.

Prolétl dolů jen vteřinu potom, co Nataša vrazila Lokiho žezlo do reaktoru a přerušila tak teseraktu proud energie.

Když Steve Rogers zahlédl malou červenou tečku, jak padá dolů, mocně se mu ulevilo. Do chvíle, než si uvědmil...

"Nezpomaluje!"

Hawkeye se rozhlédl, jakoby někde kolem byl způsob, kterým by zabránil, aby se Tony Stark rozmázl o zem jako žába.

A Ironman padal dolů jako kámen.

Steve se napnul, ale bylo to zbytečné. Zelená tlapa navztekaného monstra zachytila Tonyho jen pár desítek metrů před koncem. Vypadal úděsně.

Nakonec dopadl Hulk na záda a Tonyho Starka tak ochráni vlastním tělem. Všichni se kolem něj shlukli. Tony se nehýbal…nedýchal. Sklonili se k němu..ani jeho vlastní malý obloukový reaktor nefungoval...a pak po chvíli děsivého ticha..se Tonny nadechl.

Nebo se možná jen strašně lekl, stejně jako ostatní, protože Hulka nebavilo se jen dívat na bezvládnou figurku a dal to hlasitě najevo.

"Panebože! Co se stalo?! Nelíbali jste mě, že ne?!"

"Ne to bych si nikdy nedovolil, šípková růženko,"ušklíbl se kapitán a zadíval se na ostatní. Bylo po boji. Pomohli mu vstát, tedy až potom, když se přesvědčil, že má všechny části těla kde mají být.

"Kde je?"

"Kdo?"

"Loki."

"Hulku?" obrátil se Captain America. Obr jen laxně mávnul rukou. Nahoru ke StarToweru.

Tony se upamatoval na svůj plán.

A Thor se zatvářil velmi ošklivě, když si představil, jak jeho bratr pravděpodobně vypadá.

Pokusil se nadechnout..jo..to šlo..stejně jako na chvilku zmizet z toho černého děsivého prostoru bezvědomí.. Ale pak...bolest se mu zakousla do každé části těla...a on přivítal tu černou mdlobu s radostí...

Tony se za pomoci Hawkeye a Steva zdvihl a zjistil, že jeho oblek bez elektronických udělátek váží asi tak tunu a fakt blbě se v něm pohybuje.

Přesto se dokázal se zbytkem vyplácat na vrchol svého mrakodrapu, aby tam učinili poslední triumf, zatčení záporáka. A snažil se při tom vytěsnit myšlenku na horkou vanu.

Záporák, tedy Loki se zatím dostal kousek od místa, kde ho Hulk pohodil. Měl štěstí, že už mu bylo lépe, ale na druho stranu, aby skočil z markodrapu a díky tomu zdrhnul, tak na to se ještě vůbec necítil. Pravdou bylo, že se cítil na horkou lázeň a mléko s medem. Nápoj, díky kterému si ho kdysi Thor často dobíral, ale který on bral jako univerzální rekonvalescenční prostředek.

Mezitím začal Tony uvádět ve skutek svůj plán, který vymyslel v post-ograstickém rauši.

"Myslím, že bychom si měli promluvit," žďuchl opatrně do Thora. Zachřestilo to.

"Ano?"

"Rozhodně, jako muž s..." zadíval se na jeho působivou muskulaturu, "bohem."

Thor si založil ruce na prsou, že ho poslouchá. Zbytek Avengers pomalu šplhal po StarkToweru, protože výtahy opět nefungovaly.

"Rozhodně oba víme, že tvůj bratříček tu nadělal pěknou paseku. A oba víme, nebo tušíme, co ho tam u vás čeká. Ovšem protože je to milovanej, malej bratříček, tak se ti to určitě zdá moc kruté. Mě tedy ano. Měl bych návrh. Vrátíme Agardu teserakt, aby si ředitel Fury už neměl s čím hrát, a provedeme menší výměnný obchod a pokus zároveň. Pokusíme se ze zlobivého malého bratříčka, udělat hodného malého bratříčka."

"Zkrať to," navrhl mu Thor.

"Dobře, ojel jsem ti bráchu a nebylo to špatný. Rád bych si to zopakoval, což asi nepůjde, když bude ve vězení. Navrhuju ti, vrátit Asgardu teserakt a nechat tu Lokiho, aby se trochu převychoval. Ujmu se toho."

"Cože jsi udělal?"

"Ojel ti bratra."

"CO?"

"Jsi natvrdlej, ošukal ho, měl s ním sex, to tam u vás neznáte."

"Známe, jistě že ano."

"No Loki se moc netvářil."

"Co?"

"Že to zná."

"Loki ten přece.... sakra..."

"Hm?"

"Vím jen o jednom...jeho sexu."

"Aha." Stark se zatvářil nepříliš inteligentně a zatoužil ze sebe tu plechovku shodit. Jak to nefungovalo, bylo to na nic. "Dobře, tak teď víš o dalším. Co říkáš na můj návrh?"

"To v Asgardu asi neprojde. Podle všeho už je tam pro něj vymyšlený i trest. Dlouhé vězení v kobkách pod Asgardem"

"Myslíš, že ho napraví?"

"Myslím, že nebude moc utéct."

"jsem přesvědčen, že bys to mohl nějak zařídit. Nevěřím, že bys chtěl bratra trestat, když ho můžeš převychovat. Koneckonců, tebe jsme taky převychovali," Stark se mírně ušklíbl. "Ředitel Fury bude prskat, představ si to."

"To je ta věc, která se mi na tvém plánu líbí. jen nechápu.."

"Co?"

"Jak se ti to povedlo."

"Co konkrétně," podrbal se na hlavě a potom zkusi, jestli funguje komunikační kanál. Měl ještě jeden oblek nepoškozený. A rozhodně by se v něm cítil mnohem lépe, než v tomhle.

"Mít s Lokim…cokoliv tělesného. Nemá moc rád doteky."

"Stará žitná dokáže cokoliv," podotkl Stark. "Myslíš, že bys mě dostal nahoru, abych se převléknul? Nechci před Furyho dojít jako hodně staré železářství."

Thor kývl, a pak mu několika přískoky pomohl se dostat nahoru, kde z něj robotické paže sundaly oblek a Thor mezitím sledoval stále jště otřeseného Lokiho jak se potácí po místnosti

Hawkeye ho velice bedlivě držel v šachu svým lukem. Nejspíš mu to Coulsonovo zranění nehodlal odpustit do nejdelší smrti...

"Tak myslím, že to můžeme ukončit," pronesl potom Steve, který jediný vypadal, že si ještě zachoval zdravý rozum a praktické uvažování.

"To jistě," souhlasila Nataša.

LOki tomu nasadil korunu. "Myslím, že bych si dal… ještě jeden drink."

 

Ředitel Fury se zatvářil, jako kdyby zvažoval vraždu a okolnosti, za kterých by mu prošla. Potřásl hlavou, aby se ujistil, že slyšel dobře.

"Vy chcete, abych Lokiho nechal ve vaší péči, tady na zemi?"

"A nezní to jako dobré řešení?" opáčil Stark, znovu se skleničkou. "Mám požehnání zákonného zástupce, mimochodem."

"Je snad nesvéprávný?"

"No svým způsobem ano…a hlavně, je teď pod dohledem, nemůže nic udělat a pokud vím tak mají teď s Thorem rodinou debatu. U mě v suterénu, tak tam moc škody nenadělaj. Co se vám na tom nelíbí?"

"Že je Loki cvok?"

"Kdo je tady normální, řediteli?" opáčil Stark klidně a pousmál se. "Hm?"

"Nikdo, ale nikdo není tak extrémní cvok."

"Jak se daří agentu Coulsonovi?" zabrnkal Tony na citlivou strunu Furyho politiky.

"Jak se daří Pepper?" vrátil mu to Fury elegatně.

"Dobrá... Dobrá... Ale stejně si myslím, že můj návrh má něco do sebe."

"Kazíte si tak vztah s Pepper. Miluje vás a pokud chcete uspět s Lokim, musí si vás zamilovat on...někoho ztratíte…Pepper. Proč kvůli takovému zločinci?"

Tony neodpověděl. Nad tímhle taky přemýšlel, už pěkně dlouho. Proč to dělá? Protože chtěl, byla to další výzva... Jedna z možných odpovědí. Protože našel ještě něco navíc, než ve vztahu s Pepper, další možnost. Protože měl vždycky pocit, že mu něco chybí.

"Myslím, že jsem ji nikdy ani neměl," odtušil konečně.

"Myslím, že vás něčím příliš okouzlil. Je to Lhář. Loki. Proradný bůh a vy mu chcete věřit?"

"Jednou za čas neškodí někomu věřit. Věřil jsem už Hulkovi, totiž doktoru Bennerovi... A udělal jsem správně, nemyslíte, řediteli?" 

"Myslím, že tohle je nebezpečnější případ."

"Mám rád nebezpečí, jinak bych se s vámi nedal do spolku..." 

"Ale Loki je nebezpečný!" muž nakonec mávl rukou. "Pokud mu dáte sledovací obojek co nesundá a budete ho mít u sebe, zkuste to. Jen jestli to schválí i Thór a ostatní z Asgardu."

"Thór, jakožto zástupce Asgarďanů, to už schválil a dokonce doporučil, mohu-li to tak říct." Tony se zapřel do křesla a přehodil nohu přes nohu. "Víte, kdybych chtěl být drzý, tak prohlásím, že je to stejně záležitost Avengers a vám je potom houby."

"Teď jste to prohlásil."

"A ohromně se mi ulevilo," zašklebil se Tony. 

"Jste nenapravitelný. A co na to Loki, když už jsme u toho?"

"Nemá moc na vybranou. Buď zůstane tady, nebo poletí do Asgardu přímou linkou... myslím, že se mu ta první možnost zamlouvá o mnoho víc. Buďme nedemokratičtí a vůbec se ho na názor neptejme." 

Muž proti němu se uchechtl. "Ano, buďme, necháme ho tady a vy ho budete hlídat.  A kdyby zlobil,můžete na něj poslat Hulka..myslím, že toho se docela bojí,."

"Nebudu Bruce zbytečně vystavovat tomu, aby se naštval a měl potom z toho deprese. Jestli jste si nevšiml, tak ze svého údělu nikterak nadšený není, ačkoliv by mu nepochybně dost lidí závidělo." 

"To jistě ne, jen mi řekněte, to s Lokim budete tady na Manhatanu? Nebo se přesunete na nějaké sídlo za město?"

"StarkTower potřebuje opravu a na to budu dohlížet, jinak mi tam z toho udělají paseku. Takže ano, zůstanu na Manhattanu. Mám to tam rád. Jsou tam skvělá bistra." 

"S Lokim."

"Ano."

"Na Manhatanu."

"Ano."

"Alespoň toho jeho oblečku ho zbavte, jestli bude někde vidět."

"Má chodit nahý?"

"Ne v civilu!"

"Na to, abych ho vypustil mezi nevinné občany Manhattanu je snad až moc zvědavý. To už by byla humánnější ta atmovka, nic ve zlém." 

"To ho chcete držet v kobce? Nebo jak si to představujete?" zeptal se se zájmem ředitel. 

Stark se zářivě usmál. "Jsem soukromá osoba, řediteli. O svých plánech s vámi nemusím vůbec diskutovat, natož si je nechat schvalovat. Cigaretu?" 

 

"Vážně je tohle nutné?" Loki se na Starka díval trochu upjatě. Ovšem vzhledem k tomu, že za zády mu stál thor a doktor, choval se rozumně a nechal si ten tenký obrouček nasadit na krk. Když cvakl, ošil se. "Co to vlastně dělá?"

"Hlídá to tvůj pohyb. Když vlezeš kam nesmíš, tak to začne vřeštět, že tě uslyším i na druhé straně zeměkoule. A kromě toho to je napojené na bezpečnostní okruh... No, prostě skvělá věcička, můj vynález." 

"A když budeš zlej, dostaneš ránu,"doplnil Thor.

"Ano, je to jako obojek na psy. Rána elektrickým proudem, když děláte něco co nesmíte a nereagujete na výzvu toho nechat."

"Čůrat na koberec?"

"Zkus to a vymáchám ti v tom čumák, jako se to dělá štěňatům," upozornil ho Stark zcela vážným tónem. "Moje koberce jsou zatraceně drahá záležitost."

Thor se ušklíbl, doktor Banner se zatvářil poněkud nejistě. Sice byl Loki parchant prvního řádu, ale problémem bylo, že na to vůbec nevypadal a doktor si moc dobře všiml modřin, které měl na zádech. A za které byl zodpovědný Hulk. 

Vůbec se dal charakterizovat jako jedna velká modřina. Seděl na židli a díval se na ně, co stáli kolem něj.

"Takže tady mohu zůstat. Když nebudu… zlobit, můžu jít na procházku ven?"

"O tom rozhoduje tady pan Stark," podotkl Thor a pokrčil rameny.

"Po poradě s doktorem Bannerem," ušklíbl se jmenovaný. "Ještě si o tom popovídáme." 

"A?"

"A co?"

"Co tu budu dělat?"

"Hodného chlapce," utrousil Stark. "Budeš mi tu dělat společnost a napravovat si charakter, jak jinak."

Thor se mírně uchechtnul. Bruce se podíval na hodinky.

"Za chvíli se máme sejít se zbytkem, Thor musí odnést Teserakt, než někoho zase napadne nějaká pitomost," připomněl jim potom. 

"Výborně, můžu s vámi?!"

"Ne!"

"Ne!"

"Ne!"

"Fajn..co mám dělat, hlídat a štěkat?"

Bruce se mírně zasmál a potom se obrátil na Starka.

"No, utéct přece nemůže..."

"To ne," souhlasil Tony.

"Kdo ví, kdy se sem Thor zase vrátí."

"Vy máte špatné svědomí, doktore," usmál se Stark.

"Tak trochu...," přiznal Bruce tiše a rozpačitě se podíval stranou.

"Je to na vás, Starku," přisadil si Thor.

Tony se zamyšleně zadíval na svého "mazlíčka". Měl pro něj slabost. A pro doktora Bannera taky, ačkoliv si tam ještě nebyl jist, co by z toho mohlo být.

"No dobrá, tak ho vezmeme s sebou. Koneckonců, měl by se rozloučit." 

"Dojemné loučení,"ucedil Loki, když mu podali košili, aby se oblékl a i jedno z Starkových sak, stejné dostal i kalhoty a nakonec vypadal..no, jako trochu excentrický milionář - tedy někdo kdo vedle Tonyho zapadne

Tony jeho poznámku nechal stranou a zabral se s Thorem do nějakého hovoru ohledně Teseraktu.

K Lokimu se natáhly dvě ruce. Jedna držela sklenici s vodou, druhá mu v natažené dlani podávala prášek.

Bruce Banner. 

"Co to je?" Loki k němu zvedl pohled a z toho co viděl v očích toho muže, moc rozumný nebyl. 

"Analgetika. Uleví vám to od bolestí, pokud tedy ještě máte bolesti. I když se vlastně bohové hojí rychleji, než lidé, že?" 

"Nevím, jak rychle by se z něčeho takového dostával člověk, pravdou je, že to stále bolí." Loki si vzal tabletku a pak si ji opatrně vložil do úst a zapil vodou. Všechno to dělal s takovou gracií až doktorovi vyschlo v krku.

"Omlouvám se vám," pronesl potom. "Za ta zranění. Nebylo to mým úmyslem, jen ve chvíli...," Nepatrně se ušklíbl. "Zkrátka, zdá se mi, že mi s nárůstem svalů zezelená nejen kůže, ale i mozek." 

"No, alespoň vám nemodrá,"ušklíbl se Loki a pomalu vstal. Přitom po očku sledoval doktora a on jeho. Přemýšlel, proč ho sleduje a s takovým zájmem. Snad se bojí, že mu ublížil? Nebo je v tom něco jiného?

 

Setkání s ostatními členy týmu bylo dál od města. Thor dostal zpět Terserakt a Loki ho jen sledoval. Obecně, neměli si moc co říct. Takhle ho nebudou alespoň mučit i když kdoví, co ho tu čeká.

Čekal, že Thor si prostě potřese rukou se všemi, včetně jeho, a potom jednoduše zmizí. Jenže k jeho nesmírnému překvapení ho bratr pevně sevřel v náručí.

"Přes to přese všechno tě pořád mám rád, pamatuj si to, prosím. Loki." 

"Těžko se tomu věří,"zamumlal Loki.

"Věř tomu."

"Budou se chtít pomstít,"hlesl tiše.

"Kdo?"

"Spojenci mých ex-spojenců. Pojdou po mě..po vás...po Asgardu."řeklLoki a vážně se na něj zadíval.

"Odin by měl začít zbrojit."

"Neboj se, budeme dobře připraveni. A tebe tady hledat nebudou. Budou si myslet, že jsem tě odvezl zpátky do Asgardu, budeš tu v bezpečí."  Thor se trochu pousmál a sevřel ho pevněji. "Chovej se slušně, bratříčku. Je to tvoje poslední šance, nepokaz si ji." 

"Budu se snažit,"ušklíbl se Loki a opatrně sevření opětoval. Bylo to nesmírně dávno, co ho Thor takhle objal a dal mu vědět, že o něj někdo stojí. Bylo to zvláštní

A všechno to začalo jen kvůli tomu, že ho jeden milionářský playboy svedl a nedovolil mu zničit svět. Potom doktor se svým lékem a nesmělým pohledem a nakonec bratr.

Svět se obrátil naruby. 

"Určitě spím,"utrousil nakonec, když ho bratr přátelsky poplácal po rameni, s ostatními si podal ruku a pk uchopil Terserak a byl pryč.

Loki se zadíval na Tonyho.

"Nuže?"

"No, já mám hlad...," usmál se ten mnohoznačně a potom mu otevřel dveře svého sporťáku. 

 

Hawkeye zamířil s Natashou kamsi do ústraní. Nejspíš navštívit Coulsona, který se vzpamatovával v jedné z nemocnic pod záštitou S.H.I.E.L.D.u.

Steve se rozhodl prozkoumat nový svět, svoji novou motorku a koupit růže pro jednu krásnou dámu.

Bruce se zahleděl na Tonyho.

"Ta nabídka výzkumu ještě pořád platí?" usmál se potom. 

"Jistě že platí,"usmál se Tony a pak kývl na Lokiho. "Jdeme Loki, máme práci."

"Práci?"

"Jo."

"Jakou?"

"No, musíme tě převychovat," ušklíbl se Stark a dál mu držel dveře svého automobilu. Když se Loki konečně usadil, sám si vlezl za volant.

"Bože!" usmál se potom spokojeně.

"CO?"

"Jsem tak milovaný!" 

"Vy mu rozumíte?" otočil se Loki na doktora

"Ne, ale dobře se bavím."

"No tak, nebuďte suchaři. Mám v autě génia a boha, vezu si je do svého impéria a týdny nevystrčíme nos. Takový harém jen tak někdo nemá." 

"HA co?"

"Harém."

"Co to je?" 

"Proboha, tak to bude na dlouhé vysvětlování!" zaúpěl Tony a nastartoval. 

Doktor vedle něj si povzdechl.

"Možná by byla vhodná názorná ukázka víte, Tony."

"Názorná ukázka?" Tony se zamyslel a jeho mysl mu začala vykreslovat všemožné věci co by se mezi nimi třemi mihlo dít.

"Ano názorná ukázka bude a ne jedna!"

 

Když o několik dní později leželi na velké Starkově posteli a Loki trhavě oddechoval následkem toho, jak silný byl jeho vlastní orgasmus, kývl.

"Už myslím chápu…cos myslel tím harémem, i když v encyklopediích co tu máš se vždy mluví tak o dobré desítce. Nebo alespoň o pěti."

"Neboj, usmál se Tonny."To přijde."

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Karin - Paráda

9. 3. 2019 18:42

Parádní dobře jsem se bavila.

Elon - jupí!

28. 12. 2013 12:26

Tohle je uplně první povídka, kde není Loki Playboy! :) A upřímně: ráda bych si přečetla něco víc k Loki/Stark/Hulk ;) třeba i ráno po tom :)